Dinutvei.no Logo Nasjonal veiviser
ved vold og overgrep

Mii lea mánáidsuodjalus?

Kvinne sammen med ung gutt på et kontor

Leat go mánná ja dus lea lossa dilli ruovttus, dahje leat go ollesolmmoš ja fuolastuvat máná dahje nuora dihte? Mánáidsuodjalus veahkeha ja doarju mánáid, nuoraid ja bearrašiid go ruovttus lea lossa dilli, go mánná ii oaččo dan fuolahusa maid dárbbaša, dahje go dárbbašit veahki eará sivaid geažil.

Goas lea mánáidsuodjalus searvvis?

Lea mánáidsuodjalusa bargu veahkehit jus vuollel 18-jahkásaš mánát vásihit dahje sáhttet vásihit veahkaválddi dahje illasteami, vuolledábiid vahágahttima, bággonáitaleami dahje áitagiid bákkus náitalit.  Eará ovdamearkkat dilálašvuođain main mánáidsuodjalus sáhttá veahkehit, lea jus váhnemat atnet gárihuhttinmirkkuid, dahje go mánás leat duođalaš láhttenváttisvuođat dahje rihkolašvuođa- dahje gárrendilleváttisvuođat.  Veahkki lea nuvttá.

Movt sáhttá mánáidsuodjalus veahkehit?

Veahkkedoaimmat ruovttu hárrái sáhttet leat:

  • neavvagat ja bagadallan bearrašii
  • váhnenjoavkkut
  • doarjjaolmmoš mánnái
  • ekonomalaš doarjja mánáidgárdesadjái
  • ekonomalaš doarjja skuvlaastoáigeortnegii (AÁO/AKS)
  • ekonomalaš doarjja astoáigedoaimmaide dahje earái
  • veahkki vahkkoloahpaid dahje galledanruoktu.

Geahča filmma movt mánáidsuodjalus bargá:

 

Mánnái buoremussan

‘Mánnái buoremussan” lea mearrideaddji mánáidsuodjalusa barggus (geahča mánáidsuodjaluslága § 4-1– Máná buoremusa vuhtiiváldin). Muhtumin sáhttá dát leat váhnemiid sávaldagaid vuostá.  Mánáidsuodjalus galgá veahkehit ja doarjut váhnemiid nu ahte sii sáhttet leat buorit fuolaheaddjit iežaset mánáide, ja mánát galget orrut ruovttus jus lea vejolaš.

Muhtun duođalaš dáhpáhusain ii leat mánnái buoremus orrut ruovttus, ja mánáidsuodjalus ferte váldit badjelasas fuolahusa.  Dát sáhttá dáhpáhuvvat leažžá dál bearraša sávaldat dahje ii. Dušše fylkkalávdegoddi, mii lea duopmostuollolágan orgána, sáhttá mearridit mánáidsuodjalusa váldit badjelasas fuolahusa go lea váhnemiid sávaldaga vuostá.

“Mánáidsuodjalus galgá veahkehit ja doarjut váhnemiid nu ahte sii sáhttet leat buorit fuolaheaddjit iežaset mánáide”

Dieđihangeasku

Mánáidsuodjalus lea sorjavaš das ahte soames dieđiha máná/mánáid birra geas/geain ii leat buorre dilli, nu ahte mánná/mánát ja bearaš ožžot dan veahki maid dárbbašit.  Dus lea sihke priváhtaolmmožin ja mánáid- ja nuoraidbargin lágas nannejuvvon geatnegasvuohta dieđihit jus fuolastuvat Jus leat eahpesihkar berret go dahje galggat go dieđihit, de sáhtát riŋget mánáidsuodjalussii ovdagihtii ja jearrat veahki árvvoštallat ášši.  Dan sáhtát vejolaččat dahkat anonymalaččat. Jus leat máná fuolaheaddji, de sáhtát maiddái jearrat mánáidsuodjalusas veahki árvvoštallat ášši. Dát sáhttá leat áigeguovdil jus don ovdamearkka dihtii it eale šat ovttas nuppiin váhnemiin ja fuolastuvat movt mánná áimmahuššojuvvo go lea nuppi váhnema luhtte.

Loga eambbo mánáidsuodjalusfálaldaga birra ja movt dieđihit fuolastumi Mánáid-, nuoraid- ja bearašdirektoráhta (Bufdir) neahttasiidduin

Geaid deaivvat mánáidsuodjalusas?

Eanas mánáidsuodjalusa bargiin leat juogo mánáidsuodjaluspedagogat, sosionomat, juristtat dahje psykologat.  Bargiin lea jávohisvuođageasku, ii ge sis leat lohpi earáiguin juogadit dieđuid du birra earret go jus don mieđat dahje jus lea sáhka heakkas.  Mánáidsuodjalus fállá dulkka go lea dárbu.

Háliidat go eanet dieđuid mánáidsuodjalusbálvalusa birra?

Buot norgga gielddain lea mánáidsuodjalusbálvalus.  Olu gielddain lea maiddái mánáidsuodjalusfákta.  Neahttasiiddus barnevernvakten.no (dušše dárogillii) gávnnat don bajilgova gielddaid mánáidsuodjalusbálvalusain ja mánáidsuodjalusfávttain ja eará ávkkálaš dieđuid.

Mánáidsuodjalusa birra máŋgga gillii – Mánáidsuodjalus. buoremussan mánnái” ‘Buoremussan mánnái’

Bajilgovva gielddaid mánáidsuodjalusbálvalusain ja mánáidsuodjalusfávttain

Mánáid-, nuoraid-, ja bearašdirektoráhta’ neahttasiidu

Maana-, noere- jïh fuelhkiedirektoraaten nedtesæjroeh