Jus don leat gillán veahkaválddi lagas oktavuođain, veagalváldima dahje eará seksuálalaš vearredaguid, de lea dus riekti nuvttá čoahkkimii doearjjaadvokáhtain ovdal go mearridat áiggut go váidit dahje it. Stáhtahálddašeaddji máksá advokáhttabarggu goluid jus mearridat ahte it áiggo váidit rihkkosa. Jus mearridat váidit rihkkosa de ohcá advokáhtta nammadit iežas, ja nammaduvvo doarjjaadvokáhttan maŋŋel go ášši lea váidojuvvon.
Muhtun liŋkkat resurssaide (neahttasiidduide) vuolábealde gávdnojit dušše dárogillii dahje eaŋgalasgillii.
Don lea riekti oažžut doarjjaadvokáhta jus don leat vásihan ovtta dahje máŋga čuovvovaš daguin;
- veagalváldima/geahččaleami veagalváldit
- eará seksuálalaš vearredagu
- veahkaválddi lagas oktavuođain
- olmmošgávppašeami
- bággehallan náitalit
- nissonlaš vuolledáhpevahágahttima/čuohpahusa (FGM/C)
Jus leat gillán duođalaš seksuálalaš rihkkosa (veagalváldima, seksuálalaš ovttastallama go ledjet vuolleahkásaš ja inseastta) de lea dus riekti oažžut doarjjaadvokáhta. Seamma guoská jus doavttir lea du don leat gillán duođalaš seksuálalaš vearredagu go ledjet doaktára pasieantan, dahje bargi lea seksuálalaččat ávkkástallan duinna giddagasas.
Go guoská veahkaváldái lagas oktavuođain, gáibiduvvo ahte veahkaváldi lea roavis dahje máŋgii dáhpáhuvvan. Jus galgá gehččojuvvot veahkaváldin lagas oktavuođas, de ferte veahkaváldedahkki leat lagas olmmoš dus. ‘Lagas olmmožin’ rehkenastojuvvo dálá dahje ovddeš náittosbeallelaš, ovttasássi, váhnemat dahje mánát. Mánáin geat leat oaidnán veahkaválddi bearrašis lea maiddái riekti oažžut doarjjaadvokáhta.
Geahča dan video movt lea deaivvadit doarjjaadvokáhtain:
Don oaččut maiddái doarjjaadvokáhta
- Jus nubbi bealli lea ožžon galledangildosa oktasaš ruktui, beroškeahttá leago galledangielddus rihkkojuvvon.
- Jus soames lea rihkkon gildosa váldit oktavuođa dahje galledit du.
- Jus don leat gillán stuorra fysalaš dahje psyhkalaš vahága veahkaválddi geažil, beroškeahta leago veahkáváldedahkki soames gean don dovddát.(dát čađahuvvo nannosit)
- Jus don leat báhcán eadni dahje áhčči mánás gii lea jápmán ráŋggaštahtti vearredagu geažil
Riekti sáhttá dasa lassin sáhttá árvvoštusa vuođul nammadit doarjjaadvokáhta earenoamáš áššiin ášši šlája ja duođalašvuođa geažil. Dat mearrádus čađahuvvo nannosit.
Njuolggadusat mat gusket leago riekti oažžut doarjjaadvokáhta nuvttá leat váddásat, ja sáhttá leat váttis mearridit leago du áššis riekti oažžut doarjjaadvokáhta nuvttá. Advokáhtta sáhttá du veahkehit du árvvoštallat lea go dus riekti oažžut doarjjaadvokáhta nuvttá.
Politiijat galget vuosttaš háve go leat oktavuođas gillájeddjiin ja báhcán olbmuin áššis mas lea sáhka veahkaválddis lagas oktavuođain veagalváldimis dahje eará seksuálalaš vearredagus, dieđihit ahte lea vejolaš oažžut nammaduvvon doarjjaadvokáhta.
Jus áiggut eanet dieđuid doarjjaadvokáhtaid birra, geahča 9. kapihttala ráŋggáštusproseassalágas
Riekti nammada doarjjaadvokáhta dutnje, ja don sáhtát válljet guđe advokáhta áiggut. Hoahppoáššiin sáhttet politiijat gohččut advokáhta boahtit mii oažžu seamma sajádaga go advokáhtta maid riekti nammada.
Domstolen.no bajilgovva fásta doarjjaadvokáhtain (pdf)
Advokatenhjelperdeg.no bajilgovva doarjjaadvokáhtain, “Finn advokat” bálvalus
Jus don mearridat váidit vearredagu, de galgá doarjjaadvokáhtta rávvet ja doarjut du politiijaid jearahallama oktavuođas, ja veahkehit du viidásit dutkkalmasa vuolde ja vejolaš riekteáššis. Doarjjaadvokáhtta galgá áimmahuššat gillájeaddji ráŋggaštusproseassuálalaš rivttiid, ja veahkehit ovddidit vejolaš buhtadusgáibádusa áššis.
Dán artihkkala lea din.utvei.no čállán ovttas láhkafitnodagain Salomon-Johansen AS