Oallugat fárrejit dađi bahábut ruovttoluotta veahkaválddálašvuhtii go eai leat eará molssaeavttut.
Gii sáhttá oažžut resursaustiba?
Resursaustit lea fálaldat dutnje go don guoimmi guođđima maŋŋel galggat fárret eret heahteguovddážis Jus it leat orron heahteguovddážis, muhto háliidat resursaustiba, de ferte heahteguovddáš vuos sihkkarvuođaárvvoštallat du dili.
Resursaustit galgá leat doarjja ja du lagamus váttis áiggis. Don galggat dovdat du ja resursaolbmo gaskavuođa ovttaárvosažžan. Fálaldaga ulbmil lea ahte ii oktage galgga fárret ruovttoluotta veahkaválddálaš guoimmi lusa. Fálaldaga ulbmilin lea ahte ii oktage galgga fárret ruovttoluotta veahkaválddálaš guoimmi lusa. Don sáhtát oažžut resursaustiba jahkái. Fálaldaga ulbmilin lea ahte ii oktage galgga fárret ruovttoluotta veahkaválddálaš guoimmi lusa. Resursaustibiin sáhtát deaivvadit guovtte gitta njealji geardde mánnui.
Gean don deaivvat?
Resursaustibat leat nissonolbmot geat barget eaktodáhtolaččat, ja geat leat ožžon oahpu fáttáin nugo traumat, veahkaváldi lagaš oktavuođain, jávohisvuođageasku ja rájáid bidjan. Resursaustibat hállet dárogiela, ja muhtumat leat maiddái eaŋgalsgielagat. Muhtun oktavuođain sáhttá maiddái fállat veahki eará gielaide.
Háliidat go resursaustiba?
Norske Kvinners Sanitetsforening báikkálaš searvvit dat koordinerejit ortnega miehtá riikka, ja sis lea lagaš ovttasbargu báikkálaš heahteguovddážiiguin ja guovddáš Norske kvinners Sanitesforening (N.K.S) Norgga Nissoniid Dearvvašvuođadoallosearvi (N.N.D).Jus háliidat resursaustiba, de bivdde heahteguovddáža váldit oktavuođa lagamus N.K.S:a (N.N.D) báikkálaš servviin.
Bajilgova heahteguovddážiin gávnnat dás
Bajilgovva N.K.S.:a (N.N.D:a) báikkálaš servviin gávnnat dás.